Lidé se dělí na skřivánky a na sovy.
Člověk – skřivánek je ranní ptáče, kterému nedělá problém vstát o hodinu dřív a v důsledku toho stihnout spoustu věcí. Vždycky jsem si myslela, že postrádám onu odpornou vlastnost, kterou nazýváme závist. Když jsem se však podívala do kalendáře a zjistila, že končí zimní čas a začíná letní, tak jsem si uvědomila, že jsem hnusný závistivec. Ano, závidím všem, kterým tenhle přechod nevadí nebo ho dokonce vítají s pocitem euforie při představě, co všechno se díky letnímu času dá udělat navíc.
Takový člověk vyskočí ráno z postele, absolvuje pravidelnou ranní rozcvičku, zamíří do koupelny, kde se osprchuje, umyje si vlasy, připraví si snídani, ustele postel, v klidu se nasnídá a nachystá si svačinu. Pak si vytvoří atraktivní účes, ženy se perfektně nalíčí a muži se oholí. Takový šílenec ještě stačí po sobě umýt nádobí, vyvenčit psa, zajít si do trafiky pro denní tisk a svižným krokem, s úsměvem na rtech kráčí do práce.
Já, coby závistivá sova, vstávám na poslední chvíli. Absolvování ranní rozcvičky by mně způsobilo infarktový stav, v koupelně se zdržím tak akorát, abych si vyčistila zuby a příprava snídaně, popřípadě svačiny by pro mě znamenala zaručeně pozdní příchod do práce. Rovněž stlaní postele by byla katastrofální ztráta času. Nádobí mýt nemusím, protože žádné nepoužiji a učesat se a nalíčit mohu až v práci. Nakonec ještě musím oběhnout barák se psem, kdy stihnu vykouřit svoji první cigaretu. Pak už se řítím ulicemi, kdy míjím trafiku kosmickou rychlostí, aby mně náhodou neujel autobus.
Když jsem se o tom kdysi bavila s jedním známým, tak mě potěšil sdělením, že mu přechod na letní čas působí rovněž velké problémy. V době zimního času se mu postavil doma, teď až v autobuse…
