Přemýšlela jsem o tom, k čemu vlastně využíváme, to, že jsme na žebříčku všech živočišných druhů nejvýše? Zamysleli jste se někdy nad tím, jak vlastně lidé využívají svých schopností?

Člověk byl odpradávna schopen se neustále učit novým věcem a neustále se zdokonalovat. Troufla bych si tvrdit, že z 90% vše vždy vyústilo ve války, násilí, bolest, nenávist, bezohlednost a krutost.

K čemu se vlastně učíme dějepis, když jsme se z něj vůbec nepoučili?

Války, chudoba, závist, hromadění majetku a nespravedlivost stále ve světě přetrvávají. K tomu se ještě navíc přidává ničení životního prostředí, drogy a veškerý pokrok nás pomalu, ale jistě vede k záhubě.

Proč když někdo vynalezne něco užitečného, hned se najde druhý, který toho zneužije?

Proč, když většina z nás si přeje žít v míru, jsou stále u moci ti, kteří to nechtějí?

Cožpak nestačí ty osobní bolesti, které nás v životě běžně potkávají? Bezmocně se kolem sebe rozhlížíme a čekáme až se celosvětové problémy dotknou i nás.

Opravdu pravda a láska vítězí?

Lidé dokáží být k sobě hodní jen ve vyhrocených situacích, proč to není tak pořád?